čtvrtek 22. února 2018

Ahoj?

Zatímco jsem nebyla pár párů dní tady, Soňa má snad pět příspěvků a asi pět krát dvacet komentářů. Někdy mám pocit, že žijeme v paralelním světě, já a Soňa. Čteme stejné knihy, řešíme stejné věci, koukáme na stejné filmy, ona u toho stihne dobře vypadat a ještě obdivovat svého nového přítele. Obvykle pocítím prudké bodnutí závisti, když koukám na její blog, na druhou stranu – a když vím, kolik času blogování sežere, nebo umí sežrat – nechápu, kdy to všechno dělá. Den má jen 24 hodin.

U nás nic moc nového. Učím se. Předstírám, že se učím, snažím se učit. Vítek byl nemocný, Lidu jen trochec. Můj muž byl na volejbalovém turnaji, společně jsme byli na plese města Olomouce (komentář by byl na delší povídání a kdyby něco, takhle blbě jsem si načesala vlasy zezadu), vůbec nic nečtu kromě norem, teď právě tu schodišťovou a šikmé rampy, vařím, nepletu, neuklízím, už dvakrát jsem byla běhat, často na vás myslím, ale nestíhám. Obvykle ve chvíli, kdy mám něco, co by stálo za pozornost, nemám možnost napsat to, a pak už nemám tu správnou náladu, abych něco psala. Občas si nalakuju nehty, mám slíbený lak v barvě Marlboro červené.

zdroj
Koupila jsem si dvoje nové rifle, z nichž jedny jsou tak na dobu, kdy budu mít v pase o deset čísel míň. Dřív jsem nosila kalhoty s nízkým pasem proto, že byly módní, dnes už je nosit musím, protože do těch s pasem vysokým, kteréžto se nosí dnes, se mi můj pas nevejde. Pořád ještě nemám vyřízený řidičák. Občanka mi propadne za dva týdny. Potřebuju zoufale kadeřnici, už navzdory usilovné snaze vypadám jako strašidlo pořád.
V Horce mrzne až to praští, skutečně (hovna mrznou v tojce). Občas vysvitne slunko a člověk si uvědomí, jak moc už potřebuje jaro. Je mi na nic z podvlíkaček a sedmi vrstev pod bundou, ve kterých je mi stejně zima. Dnes ráno jsem si vzpomněla na babičku T., která nemohla každoročně dožít jara. Nedočkavě čekám až pookřeju.

Včera ve školce beseda s Mgr. Bínovou, údajně super školitelkou a speciální pedagožkou. Kromě toho, že je naše dcera způsobilá nastoupit do školního procesu jsem se dozvěděla, že s juniorem bude něco trochu jinak než by mělo být. Můj muž je velmi milý a pozorný. Zamluvili jsme si víkend ve Zlíně na festival, těším se moc. Objevila jsem boty vasky. A asi si jedny ve Zlíně objednám.

vM-