čtvrtek 14. prosince 2017

Hodiny

Pepe,

tak jsem dnes u oběda četla Soňu, ale od úplného začátku. Nevím, jestli ses k tomu někdy dostala, já dnes prvně. Musím připustit, že ta malá, skromná Soňa se mi líbila. Rozhodně víc než ta současná. Je to z roku 2008, po stěhování se do zrekonstruovaného domku, malé děti, spousta ambicí a žádný volný čas. Píše, že se učí grafiku, čímž pravděpodobně myslí Sketchup. Je to vlastně úsměvné. A dost možná motivační, motivující. Možná, že za deset let budeme taky tak nad věcí a "hochnóbl" dámy. Nakonec, jsme (PŘECE!!!) o deset let mladší než ona, no ne?

V práci zítra končíme. Údajně už v poledne, což by bylo dobré. Tentokrát se (už ale fakt!) vykašlu na to, že doma je bordel jak v tanku a před večírkem si schrupnu a nalakuju si nehty, abych nebyla zase ta nejutahanější a nejméně vzhledná ze všech účastnic zájezdu. 

V pondělí se uvidíme a už teď ti slibuju, že dotáhnu to, co jsme si slibovaly už před mnoha lety, a to, že vyměním tu růžovou botu za žlutou lahvičku s, jak říká Liduška, diamantem.

Včera taky konečně dorazil jeden z dárků, co jsem pro tebe objednala přes internet. Knihy. Vášeň nesmírná. To, co má přijít z Westwingu už asi nedorazí a dostaneš to nejspíš napřesrok, anebo k narozeninám. Je to šlendrián ten Westwing. Dorazil (jen) jeden ze stolků, na spodní straně desky je cedulka "Made in PRC". To sedí.
Pepi, budou Vánoce! Těším se. Sice nemám žádnou výzdobu, žádné "naklizíno", vůbec nic vánočního, co hůř - Sousedko? To by ses po...! - děcka mi snědly skoro všecko cukroví! Málem mě z toho švihlo. Chodily, chodily, tam kousek, tady rohlíček a bedna je skoro prázdná; kdybych v Liberci nepekla, bylo by to, co se množství cukroví týče, dost jedno. 

Přišla bych ovšem o super víkend v domě, ze kterého byste se všichni podělali do vrchu. Ověřím, zda mohu publikovat uloupené fotky, a pak vám to ukážu. No, Vánocům zdar? A dovolené obzvlášť! Já si tu dovolenou totiž letos skutečně zasloužím! A snad poprvé za svůj život mám pocit, že i potřebuju.

-vM-